Historie

basedb zaznamenává do historie každý zápis, ať přichází odkudkoli: z rozhraní, z API, od agenta MCP, z veřejného formuláře – a dokonce i dotaz SQL napsaný ručně v psql.

Jak se zachytává

Nezachytává ho aplikace, ale triggery PostgreSQL, přímo v transakci zápisu. Zápis, který selže, nezanechá žádnou stopu; zápis, který uspěje, ji nemůže postrádat. Revize se pak přesouvají do neměnných žurnálů rozdělených po měsících.

Identita putuje prostřednictvím proměnných relace nastavených na začátku každé transakce. Zápis, který je nenese – přímé SQL –, se zaznamená jako takový, s relací, která ho provedla (psql, adresa, proces): kvůli tomu však nikdy není odmítnut.

Aktér	Zobrazen jako
osoba	její jméno
program (API) nebo agent (MCP)	osoba, která vytvořila token, „přes token …“
veřejný formulář	„Formulář ‚…‘ · veřejná odpověď“
automatizace	„Automatizace ‚…‘ · jménem“ osoby, která za ni odpovídá
přímé SQL	„Přímá relace SQL“

Co s ní lze dělat

• Číst historii řádku (záložka „Historie“ v jeho detailu), tabulky nebo databáze (Historie v nabídce ⋯ databáze), filtrovanou podle tabulky.
• Vrátit změnu: předchozí hodnoty se znovu použijí pole po poli.
• Obnovit odstraněný řádek z jeho záznamu „odstranil(a)“.
• Sledovat historii struktury (záložka „Struktura“): vytvořené, upravené a odstraněné tabulky a pole.

Vrácení změn (Ctrl+Z)

V mřížce Ctrl+Z (⌘Z na Macu) vrátí váš poslední zápis; Ctrl+Shift+Z nebo Ctrl+Y ho znovu provede. Zpráva potvrdí, co bylo vráceno – „Vráceno: úprava pole ‚Montant‘“ – a nabídne tlačítko, kterým vrácení odvoláte.

Takto lze vrátit buňku, přesunutou kartu nebo pruh, vytvořený nebo odstraněný řádek, vložení – i celý import, počítaný jako jediná akce. Až padesát akcí, v každé záložce prohlížeče zvlášť.

Nejde o návrat obrazovky zpět: je to nový zápis, který provede server na základě historie a který se rovněž zaznamená do historie. Je odmítnut, pokud řádek mezitím někdo upravil – „Vrácení není možné: pole ‚Statut‘ bylo mezitím upraveno“ – místo aby přepsal jeho práci. Takto lze vracet jen vlastní zápisy z posledních dvaceti čtyř hodin, a nikdy ne strukturu. V buňce, do které právě píšete, zůstává Ctrl+Z zkratkou pro text.

Oprávnění

Historie se řídí oprávněními ke čtení: pole, které je před vámi skryté, se v revizích, které čtete, neobjeví.